Klíčová opatření ke zlepšení energetické účinnosti a úspory energie

Energie hraje důležitou roli v národní bezpečnosti každé dané země jako palivo pro hospodářský a sociální rozvoj. Aby bylo možné tuto energii efektivně využít, jsou přijata určitá opatření pro úsporu energie a energetickou účinnost.

Moderní svět se spoléhá na obrovské zásoby energie k napájení všeho od dopravy po komunikaci, bezpečnost a zdravotnictví. Energetika ovlivňuje obchodní a politické vztahy mezi zeměmi.

Energie pohání globální ekonomiku a ovlivňuje životní prostředí.

Energie ovlivňuje mezinárodní politiku a mezinárodní politika ovlivňuje energetický rozvoj. Globální ekonomika je klíčovým faktorem spotřeby energie a energetická bezpečnost je základem dostupnosti zdrojů.

Úspora energie je nezbytná pro snížení znečištění životního prostředí

Náklady na energii jsou důležitým faktorem v ekonomické činnosti spolu s výrobními faktory, jako je kapitál, půda a práce. Imperativy nedostatku energie vyžadují opatření na úsporu energie, což v podstatě znamená použití menšího množství energie na stejnou úroveň činnosti.

Tento článek pojednává o krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatřeních na úsporu energie a energetické účinnosti a opatřeních, která je třeba přijmout pro úsporu energie.

Energetický audit k posouzení efektivnosti nákladů na energii

Energetický audit se pokouší vyvážit celkový energetický výdej se spotřebou energie a slouží k identifikaci všech energetických toků v systémech a kvantifikaci spotřeby energie podle její diskrétní funkce.

Energetický audit pomáhá optimalizovat náklady na energii, kontrolu znečištění, bezpečnostní aspekty a navrhuje metody pro zlepšení provozu a údržby systému. To pomáhá vyrovnat se se situací měnící se cenové dostupnosti energetických nákladů, spolehlivosti dodávek energie, rozhodování o vhodném mixu energetických nosičů, rozhodování o použití vylepšených energeticky úsporných zařízení, zařízení a technologií.

Energetická účinnost má v době krize prvořadý význam.

Úspora energie

Úspora energie je záměrná praxe nebo pokus o úsporu elektřiny, topného oleje nebo plynu nebo jakéhokoli jiného hořlavého materiálu, který lze dále použít ke zvýšení produktivity bez vynaložení jakýchkoli dalších zdrojů nebo peněz.

Proč šetřit energií?

Energie je vzácné zboží a drahý zdroj.

Pokud se však podíváme na předpokládanou budoucí míru znečištění lidmi a vezmeme v úvahu pravděpodobnost, že se prodlouží délka lidského života, uvidíme, že v budoucnu může nastat nedostatek energie.

Pokud se přísun energie nezvýší, stane se zdrojem tření v lidských záležitostech.

Cíl úspory energie

Obecně bude program úspory energie zahájený na mikro nebo makro úrovni sledovat následující cíle:

  • zajištění dostupnosti a ziskovosti průmyslového zboží a v důsledku toho zvýšení životní úrovně jak průmyslových pracovníků, tak těch, kteří nakupují výrobky;
  • snížení dovozu energie a snížení odlivu cizí měny do oblastí s nedostatkem zdrojů;
  • snížit znečištění životního prostředí na jednotku průmyslového výkonu – například ve formě oxidu uhličitého, kouře, oxidu siřičitého, prachu, písku nebo odpadu z uhelných dolů;
  • snížit náklady spojené se znečištěním, ať už přímo v podobě škod, nebo v podobě nutnosti přijmout zvláštní opatření k boji s ním po vzniku škodlivin.

Co je úspora energie?

Úspora energie a energetická účinnost jsou samostatné, ale vzájemně propojené pojmy. Úspor energie se dosahuje snížením růstu spotřeby energie, měřeno fyzikálními veličinami. Konzervace tedy může být výsledkem několika procesů nebo vývoje, jako je zvýšení produktivity nebo technologický pokrok.

Opatření na úsporu energie dosahují svého cíle, když se energetická náročnost v konkrétním produktu, procesu nebo oblasti výroby nebo spotřeby sníží, aniž by to ovlivnilo produktivitu, spotřebu nebo úroveň pohodlí.

Zlepšení energetické účinnosti podpoří úspory energie, a je proto nedílnou součástí politik na podporu úspor energie.

Opatření na úsporu energie jsou často považována za možnost využití zdrojů, jako je uhlí, ropa nebo zemní plyn. To poskytuje další ekonomickou hodnotu tím, že šetří základnu zdrojů a snižuje znečištění.

Například výměna tradičních žárovek za LED žárovky znamená, že na osvětlení místnosti se spotřebuje pouze pětina energie ve srovnání se staršími žárovkami. O stejné množství se sníží i úrovně znečištění.

Příroda stanovuje některé základní limity toho, jak efektivně lze energii využívat, ale ve většině případů naše produkty a výrobní procesy ještě zdaleka nefungují na této teoretické hranici.

Velmi zjednodušeně řečeno, opatření na úsporu energie znamenají použití méně energie k provedení stejné funkce.

Jak dosáhnout svého cíle úspory energie

Opatření na úsporu energie byla vyvinuta ve třech oblastech:

Krátkodobá opatření (potenciální úspory 5 až 10 %)

  • Proveďte provozní vylepšení vyžadující nulové/nízké kapitálové investice.
  • Vylepšené způsoby skladování, manipulace a přípravy paliva.
  • Izolace parovodů a zařízení.
  • Údržba a plánování technologických zařízení.
  • Vylepšený faktor zatížení.

Střednědobá opatření (potenciální úspory 15 až 20 %)

  • Vývoj, úprava a návrh zařízení na rekuperaci odpadního tepla vyžadující mírné kapitálové investice s dobou návratnosti cca tři roky.
  • Instalace zařízení na rekuperaci odpadního tepla.
  • Snížení ztrát ve stěnách pece pomocí nejlepších izolačních materiálů.
  • Vybavení moderních pecí a technologické dílny.
  • Změna konstrukce vypalovacího systému při tepelném zpracování v energeticky náročných technologických procesech.
  • Realizace systému rekuperace kondenzátu.
  • Vylepšený účiník.

Dlouhodobá opatření (potenciální úspora 20 až 25 %)

  • Výměny paliva, modernizace zařízení, modernizace procesů, jakož i utilit a kapitálově náročná zařízení na rekuperaci tepla s dobou návratnosti 5 až 6 let.
  • Výměna starých neefektivních kotlů/zařízení.
  • Výměna topného oleje a uhlí v kotlích a ohřívačích paliv nebo jiných zařízeních.
  • Výměna pecí za moderní účinné řídicí systémy.
  • Standardizace zařízení.
  • Použití motorů se jmenovitým výkonem spíše než se zvýšeným výkonem.
  • Optimalizace energeticky náročných procesů.

(Celková úspora díky všem opatřením od 20 % do 30 %).

Bariéry úspory energie

Přestože technická a ekonomická proveditelnost zlepšení energetické účinnosti je významná, existuje také řada překážek, které omezují skutečnou realizaci tohoto potenciálu.

Průmyslový sektor, přestože je relativně organizovaný, je extrémně roztříštěný a rozptýlený a skládá se z velkého počtu malých výrobních jednotek. Navzdory postupnému zlepšování měrné spotřeby energie v průmyslovém sektoru nenabírají opatření na úsporu energie požadovanou dynamiku.

Problémy opatření na úsporu energie:

  • konflikt investičních priorit mezi projekty na úsporu energie a rozšiřováním kapacity;
  • důležitost, kterou mnozí přikládají minimalizaci počátečních nákladů a ignorují přitom efektivnější možnosti (které bývají dražší);
  • přítomnost omezeného konkurenčního tlaku na snižování nákladů v důsledku rostoucí ekonomiky;
  • nedostatek kapitálu na financování projektů na úsporu energie;
  • nedostatek kvalifikovaného personálu a nedostatek informací o technologických možnostech;
  • nedostatek kontroly nad výrobou a prodejem levnějších a neefektivních produktů.

Opatření na úsporu energie tedy znamenají realizaci organizačních, vědeckých, výrobních, technických a ekonomických opatření.